HODNĚ ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ DO NOVÉHO ROKU 2014!

Silvestrovský cirkus

1. ledna 2014 v 13:27 | XBONNIE

Silvestr jsem trávila u kamarádky doma. Nejenže jsme se prostě přežraly, ale i sportovně učástnily u televize a tím tedy nemyslím profesionální gaučing. Jestli znáte něco jako Lexibook, kde můžete hrát tenis, ping pong a box, tak nejenže se u toho zabavíte, ale i výborně pobavíte. U nás jsou výsledkem fotky a videa a říkám vám, že něco tak příšernýho jste asi v životě neviděli. Taky nám volali dobří přátelé, kteří už byli slušně pod obraz. Několikrát se nás ptali, jestli vlastníme petardy - přičemž jsme my holky měly jenom prskavky ( dopadlo by to zase jako minule, když jsme to hodili k sousedům a pak jsme se schovávali, aby nás nevytahali za uši a nedali dělo tak velký, aby jsme neodletěli někam do absabsaxsa). Jinak ten hovor dopadl špatně, čtyři minuty se nás ptali dokola jestli ty petardy fakt máme a pak jsme se začali dohadovat kdo je kdo. Takže s opi(l)cema je fakt těžký mluvit normálně. O půl noci jsme se s kamarádkami konečně dostaly ven a snažily se vyfotit nějaký fotky. Ohňostroj si ze mě dělal vyloženou srandu a proto polovina fotek ve foťáku je naprostý černo. Vesnice byla plná lidí a i ze vznešenou náladou, že jeden chlapák začal odpočítavát půlnoc s desetiminutovým zpožděním ( alkohol je fakt špatná věc). A proto Já jsem Silvestr přečkala vesele a šťastně a to bez alkoholu! Dokonce i můj první krok byl pravou nohou! Teda ze začátku, jsem nevěděla jaká je jaká .. A jak Vy? :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
,,A dech se zastaví. Mne nejvíce děsí, že nebudu moci dýchat. Když je mi někdy těžko, tak si říkám: Ty hlupáčku, holka, vždyť dýcháš, vždyť můžeš dýchat. Je to požitek, jen si to stačit vždycky včas uvědomit. Pojď, zkusíme to spolu, chceš? Dýchat... nadechnout zhluboka, vzduch, cítíš? A myslet si při tom: Dýchám, dýchám, ještě dýchám... jsem boháč."


- Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)