HODNĚ ŠTĚSTÍ A ZDRAVÍ DO NOVÉHO ROKU 2014!

Co je to láska?

26. ledna 2014 v 11:51 | XBONNIE
Jaký by byl život bez lásky? Pustý a chladný. Nechci vám tady mazat med kolem huby, to opravdu ne. Dlouho jsem tápala a pořádně jsem si neuvědomovala význam láska. Častokrát jsem si s tím spojovola dnešní sociální sítě a statusy typu " Mám 200 kostí a Ty mi musíš zlomit srdce." - Jasně neopětovaná láska hrozně bolí, ale na to se neumírá (teda snad). Popravdě jsem se hroutila a vlastně i hroutím, když vidím statusy dvanáctiletých holek pláčících denodenně, že tady nějakej Franta jí nemá rád. Nechci být zlá a popravdě se přiznám, že nějakou dobu jsem k nim patřila. Z fleku bych si vlepila facku.
Poměrně nedávno jsem si uvědomila, že největší láska je v rodině. Víte, přijít domů a někam složit hlavu. Vidět na vrásčité tváři smích vaší babičky a nebo dědečka. Sdílet sny a slzy. Nedávno jsem seděla u táty doma. Hlídala jsem mojí nevlastní sestru. Plno upřímnosti v dětském smíchu, tolik radosti a strachu v dětských očí. V tu chvíli jsem přišla na to, že to co vidím v její tváři je jako, kdybych koukala do starého alba mých fotek.
Pamatuju si na noci, když jsem šla spát a moje babička si ke mně sedla a vypravovala mi o hvězdách, o vesmíru, nikdy nekončící víře a naději. Taky do toho patří naše velká rodinná parta u jednoho stolu, přes sebe křičících v občasných návalech smíchu. Nebudu říkat, že je naše rodina bezchybná - je prostě taková jaká je.
Když jsem se podívala na některé moje spolužáky, byla jsem překvapená. Ne však mile.
Stěžování si, jak jí/mu mamka nedovolila jít si támhle zapařit, někam jet a nebo prostě jít v noci ven s někým cizím. Zaručuju vám, že slova které tam padly nebyly slušný ani za mák. Říkám tedy, že pokud máte rodinu - správnou fungující rodinu, važte si jí. Protože pokavaď je láska v rodině upřímná, pak nikdy nekončí.


Omlouvám se za to, že jsem se dlouho neozvala. Byla jsem týden na lyžáku a pak probíhalo uzavírání známek a já jsem ještě pár věcí musela vylepšit ( zhoršit) :-D Doufám, že se vám článek bude z části líbit.
Přeju vám přijemnou neděli. :-)
BONNIE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Normální člověk Normální člověk | 26. ledna 2014 v 12:06 | Reagovat

Každej na to má sice jinej pohled ale musim říct, že máš v podstatě pravdu :)

2 Natas Natas | Web | 26. ledna 2014 v 13:12 | Reagovat

Láska je vším a vlastně ničím. A co když láska v rodině není? Není rodičů, není matky nebo otce. Hmm.

3 Markét Markét | Web | 26. ledna 2014 v 13:46 | Reagovat

Naše rodina není tak úplně nejvíc fungující, ale nějaká láska tam snad ještě je. Tedy - určitě tam je. Ale nikdo ji nedává najevo, jen minimálně.

Ale když Tě odmítne někdo, koho opravdu miluješ, není to ta "láska", která po týdnu vymizí.. Je to hodně těžké. Nicméně se s tím dá naučit žít a rána, pořád však lehko otvíratelná, se trochu zalepí. (Vím, teď se vyjadřuji jako ty dvanáctileté holky.. Ale není tomu tak?)

4 BONNIE (majitelka blogu) BONNIE (majitelka blogu) | Web | 26. ledna 2014 v 18:37 | Reagovat

[2]: Tento článek je myšlen pro osoby, který si neváží své rodiny. Já sama nepatřím do fungující rodiny, jako je mamka, taťka a super dcerka. Ale pořád tu mám podporu, která je těžko nahraditelná. A pokavaď tu rodinu nemáte, pak hledejte lásku všude. Ona vlastně všude je.

5 MaikelP MaikelP | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:15 | Reagovat

I found this page on 19th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
,,A dech se zastaví. Mne nejvíce děsí, že nebudu moci dýchat. Když je mi někdy těžko, tak si říkám: Ty hlupáčku, holka, vždyť dýcháš, vždyť můžeš dýchat. Je to požitek, jen si to stačit vždycky včas uvědomit. Pojď, zkusíme to spolu, chceš? Dýchat... nadechnout zhluboka, vzduch, cítíš? A myslet si při tom: Dýchám, dýchám, ještě dýchám... jsem boháč."


- Romeo, Julie a tma (Jan Otčenášek)